| |
Sto miliónů do české vědy
Začátkem prosince se v Praze konalo oborové setkání ekologických
organizací, na které přišel také ministr životního prostředí Libor
Ambrozek. Mimo jiné zde hovořil o částce sto milionů korun, kterou
vláda slíbila věnovat na vědu a výzkum. Zeptala jsem se, zda budou
poznatky vědy a výzkumu sloužit praktickému životu podobně, jako
jsem to poznala při své praxi v USA, kde organizace na ochranu přírodního
parku Everglades zaměstnávala vědce, jenž shromažďoval fakta a důkazy
potřebné pro argumentaci při záchraně tohoto vzácného biotopu. Žádný
důkaz tam nebyl ponechán náhodě, v článcích nebyly publikovány názory,
dojmy či myšlenky, ale pouze o realitu opřené argumenty. Ministr
Ambrozek slíbil, že na praktické využití zmíněných sta milionů osobně
dohlédne. Protože mám již s našimi institucemi své zkušenosti, začala
jsem vyvíjet vlastní soukromou aktivitu. Zatelefonovala jsem do
sekretariátu Akademie věd ČR. Byla jsem odkázána na ředitele kanceláře
AV ČR doktora Petruse, který mi vysvětlil, že sto milionů korun
nejsou v rámci ročního rozpočtu Akademie (14,5 - 15 miliard Kč)
žádné peníze, a odkázal mě na Radu pro vědu a výzkum při Úřadu vlády
- aniž by vyslechl, oč mi jde. Před časem jsem byla ve Vídni na
konferenci o geneticky modifikovaných organismech. Nadnárodní koncerny
zde prezentovaly argumenty, vědci dokládali důkazy o potřebnosti
genetického modifikování pro budoucnost lidstva. Zároveň byli pozváni
novináři, jejichž úkolem byl rozšířit tyto informace mezi veřejnost.
Přijelo též pár lidí z opozice, z nevládních organizací. Zdroje
jejich protiargumentů pocházely od lidí z třetího světa, kterým
genetické modifikace poničily místní kulturu. Argumenty opozice
byly přesvědčivé, nicméně vedle technicky dokonale předvedené argumentace
nadnárodních koncernů a profesionálních vědeckých analýz vypadaly
"jako chudí příbuzní". Řídím neziskovou organizaci s ročním
rozpočtem přibližně 2 miliony korun. Celé české nevládní ekologické
hnutí dostává na veřejně prospěšné projekty asi 16 milionů. Z kuloárů
se mi donáší - a moje zkušenosti to potvrzují - že česká věda je
od života izolovaná pozorovatelna odtržených přírodních jevů. V
přírodě všechno souvisí se vším, a tak si myslím, že by se hodilo
tuto propojenost reflektovat i v životě vědy a neziskových organizací.
Nejde-li to, třeba proto, že struktura je příliš zkostnatělá, akademicky
namyšlená a izolovaná, pak se nabízí jiná možnost. Česká vláda by
mohla věnovat oněch sto milionů, které jsou pro oficiální vědu "zanedbatelnou
částkou", ekologickým organizacím. Ty za ně zaměstnají kvalifikované
vědce, kteří budou zpracovávat fakta a argumentace k praktickému
prospěchu společnosti i všech zúčastněných. Co tomu říkáte?
Autorka je ředitelkou neziskové organizace Agentura GAIA.
Marie Haisová, Literární noviny, 7.1.2003
|
