VELKÉ OČEKÁVÁNÍ V ZEMI, KDE PRAVDA VÍTĚZÍ

Velké očekávání v zemi, kde pravda vítězí
27.3.2000, Zemské noviny (Marie Haisová)

Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které se bude konat v září v Praze, víří atmosféru u nás již několik týdnů, aniž by většina z nás tušila, oč se jedná, jaké jsou pravomoci zmíněných institucí, jejich odpovědnost, jejich moc. Je přitom jisté, že tyto instituce již více než půl století aktivně formují globální finanční a měnové strategie. Kořeny vzniku obou institucí tkví hluboko ve třicátých letech, v době hospodářské krize, a později v naléhavé potřebě poválečné rekonstrukce Evropy na takových základech, které by nedovolily opakování takovýchto krizí. Na přelomu tisíciletí se však vynořují problémy další: To, co je jedněmi považováno za pozitiva, jako je vzájemná směnitelnost národních měn, ekonomický růst v rozvojovém světě a tranzitivních ekonomikách, dotované bezúročné půjčky nejchudším rozvojovým zemím, druzí nazírají jako rozmach konzumní společnosti, ve které peníze přestaly být prostředkem, ale staly se cílem, kde se lidem dává "ryba", místo aby se učili "rybařit". Přesněji řečeno, "rybu" si dle svých tradic a zvyklostí lidé v různých kulturách do jisté doby dle svých potřeb dokázali obstarat. Celosvětově exportovaná globální kultura bílého muže a jeho nadstandardních potřeb na různých místech zeměkoule ochromila tradiční soběstačnost, chudou, ale jejich. V souvislosti s těmito strukturami se hovoří o ekonomice a finančních tocích, jako by peníze byly jediným naším zdrojem. Stranou zůstávají zdroje nejdůležitější, příroda, možnosti naší země, čas a my, samotní lidé, naše spolupráce. Výroční zasedání MMF je zhruba čtrnáctidenní diplomatická aktivita, kterou tradičně odstartuje zveřejnění analytického dokumentu World Economic Outlook (je dostupný zpravidla týden před slavnostním zahájením Výročního zasedání Rad guvernérů). Poté následuje tisková konference nejvyšších představitelů MMF a SB, kteří komentují informace ze zprávy o stavu a výhledech globální ekonomiky. Poté bývá zveřejněn další dokument, který analyzuje situaci v rozvojových zemích. Další dny jsou plně ve znamení rozsáhlé odborné agendy, která spočívá v přednáškách světových kapacit v oboru finančnictví, bankovnictví, ekonomiky, obchodu apod. Dominantou dění jsou jednání skupin prestižních ministrů financí a guvernérů národních bank, kteří hodnotí ze svých pozic aktuální ekonomický vývoj ve světě a zaujímají k němu stanoviska zásadního významu. Výroční zasedání jsou každým rokem, vždy dvakrát za sebou ve Washingtonu, třetí bývá v jiném městě. Naše hlavní město podobnou akci, jaká nás čeká v září roku 2000, ještě nezažilo. Ambice našich politiků, že setkání v Praze nám přinese peníze, po kterých pořád touží, až se bohatí návštěvníci do naší matky měst zamilují a začnou zde investovat, jsou však spíše toužebným snem. Naši mocní už deset let trvale zapomínají na jednu důležitou maličkost. Pověst a image na věky věků nám nezajistí Karel IV., TGM či Václav Havel. Pracujeme na nich každodenně, každý sám za sebe i za svůj národ. Nedávno mi jedna velmi vlivná osoba dala přečíst dopis, který cizinci mívají ve zvyku rozesílat a kde popisují, co se přihodilo v jejich životě a v prostředí, ve kterém žijí. Dopis byl dobrou analýzou českého tunelářství, neserióznosti, hulvátství, byl varováním pro ty, kteří by si zde chtěli něco začít. Osoba, která dopis napsala a rozesílala stejně mocným a vlivným lidem, jako je sama, se mě zeptala, zda náš stát nepoškodí tím, co píše, zda neodradí potenciální zájemce o obchody s námi. Dopis byl pravdivý a ta osoba jej psala v dobré víře pravdivě informovat. Do jaké míry pravda škodí zemi, kde vítězí, je otázkou pro každého z nás.

VÍCE OBEZŘETNOSTI

Více obezřetnosti
20.3.2000, České slovo, Marie Haisová

Poslanecká sněmovna v těchto dnech projednává zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) a produkty. Jak jsem již dříve zaslechla, tuším od pana Rychetského, bude bez problémů schválen, neboť o tomto tématu naši poslanci nic nevědí. Pro jejich vzdělání uspořádalo Ministerstvo životního prostředí 9. března speciální seminář, kterého se však z důvodu zasedání poslanci nezúčastnili. V jeho úvodu referoval zástupce Bruselu Piet van der Meer o právních předpisech Evropské unie v oblasti biotechnologií a biologické bezpečnosti a jejich implementace v legislativě kandidátských zemí ze střední a východní Evropy. Odborníci z MŽP informovali o přípravě zákona, o vymezení jeho působnosti, o souvisejících právních předpisech i o jeho praktických dopadech. Po přestávce následovaly přednášky: Co jsou geneticky modifikované organismy, Bioetické problémy, zdravotní rizika, Využití v zemědělství a medicíně, možnost využití geneticky modifikovaných rostlin. Přednášející - profesor Jaroslav Drobník, MUDr. Josef Syka a další - však hovořili víceméně ve prospěch geneticky modifikovaných organismů a vytvářeli dojem, že není čeho se bát. Přitom každý z nás dobře ví, že existuje pramálo otázek a odpovědí z této oblasti, na kterých by se odborníci shodli. Domnívám se, že seminář záměrně nedal prostor protichůdným názorům. Novou, upravenou verzi zákona jsem získala o přestávce, její posouzení přenechávám poslancům, jsou za to placeni. Před časem jsem pro přítele senátora analyzovala přípravnou verzi a došla k závěru, že zákon je ve vleku reality, která se mění rychleji, než zákonodárci stíhají postřehnout. Strategické myšlení a plánování nejsou bohužel silnou stránkou naší politiky. Vliv geneticky upravených potravin není dostatečně prozkoumán, podporuje moc nadnárodních korporací a ničí místní hospodářství. Současný stav lidského poznání neumožňuje poznat dopady a důsledky na zdraví lidu, na životní prostředí, na uchování biodiverzity. Před projednáváním zákona je třeba znát podrobné prognózy o dopadech, které může mít dovoz i výroba GMO na ekonomickou situaci místních zemědělců, je třeba přijmout protokol, který umožní "mutanty" neimportovat. Obávám se však, že i tak žádný zákon neošetří rafinovanou manipulaci a propagaci, ve které jsou ti, kteří bohatnou experimentováním ve jménu "pokroku", dokonale trénováni. Jak pravila jedna vysokoškolsky vzdělaná osoba: "Mně nevadí, že to prase mluví, hlavně že mi chutná a že je levné."