Ombudsman by měl být dobrým manažerem
5.4.2000, Lidové noviny (Marie Haisová)
Léta se zájmem sleduji spory o to, na jakém postu má být jaký odborník.
Před více než deseti lety zmizely posty komunistických lídrů a objevily
se posty funkcionářů postkomunistických politických stran, kteří
dovedli naši zemi ke kariéře docela slušného smetiště. Jedno je
oběma typům odborníků společné: volíme si je, a oni pak vybírají
mezi sobě rovnými další odborníky na další strategické manažerské
pozice. Jen vzácně je mezi nimi žena. Žijeme v éře odbornosti, v
níž dominují maskulinní hodnoty. Pracovně nazývám tento svět "exteriérový".
Ten "interiérový", který je o našem soukromí a rodinném
životě, je převážně v rukou odbornic a manažerek ženských. Do jaké
míry je tato tradiční dělba údělu nosná v budoucnosti, je hozenou
rukavicí pro obě pohlaví. V akutním sporu o to, kdo má být budoucím
ombudsmanem či ombudsmankou, se málo píše, že jde o instituci se
sídlem v Brně, což je poněkud nepraktické pro ty, kteří mají potíže
s úřady v Chebu, a trochu nešikovné vzhledem k sídlu ostatních státních
institucí v Praze. Rozhodli tak ale námi zvolení odborníci členové
parlamentu po letech přemýšlení. Bezprostředně po revoluci plnila
roli ombudsmana autorita Václava Havla. Přicházely stovky dopisů,
návštěv a telefonátů občanů a občanek, kteří na bedra nového prezidenta,
jenž se těšil jejich bezmezné důvěře, chtěli naložit mnohé z křivd,
které jim dříve komunistická vláda a státní zřízení způsobily. Většinou
šlo o křivdy "interiérové" ztrátu domova, svobody, blízkých
které způsobily "exteriéroví" vládci. Na dopisy, návštěvy
a telefonáty prezident neměl čas, jezdil na Hrad a po světě, budoval
instituci prezidenta. Závažné stížnosti právního charakteru jsme
posílali na generální prokuraturu, soudní a státní instituce místního
významu. V té době to bylo z bláta do louže: instituce, které křivdy
způsobily, je měly napravovat? Klesající autorita prezidenta snížila
počet důvěřujících a píšících občanů, nezmenšila ovšem počet sporů
s institucemi. Jsou nové konflikty, způsobené novými "exteriérovými"
mocnými. Já osobně mám například plné zuby toho, že Česko je "smetištěm
Evropy i světa" a naši zákonodárci tomu dali volný průchod.
Jak mi napsal jeden z nich v roce 1992, to prý vyřeší etika podnikatelů!
Z nových konfliktů ocituji pár příkladů z výroční zprávy Agentury
GAIA, kde již tradičně máme odstavec "ombudsmanské aktivity".
Jde například o prodej zbytků zeleně v Praze, úřady podporovaný
a tolerovaný, za účelem budování supermarketů, administrativních
budov, rezidenčních bytů. Řešíme kauzu Americké ulice, kde se začala
likvidovat Waldesova vila a park. Na Zvonařce úřad povolil schválením
stavby rezidenčních bytů novou dominantu Prahy, která zastíní kostel
sv. Ludmily. Otevření čedičového lomu u obce Verušice poblíž Žlutic
se nám podařilo zastavit, stejně tak stavbu skladu stavebního materiálu
na pískovcových Proseckých skalách. Buduji, buduješ, budujeme -
sloveso, jež milují "exteriéroví" tvůrci, kteří nenechají
kámen na kameni. Bude-li ombudsman(ka) z jejich krevní skupiny,
pak nevím, máme-li mít radost. Bude-li v čele právník či právnička,
bude vědět, jak spory řešit, jenže je nebude stíhat. Bude- li v
čele dobrý(á) manažer(ka), dobré právníky či právničky si najde.
|
 |
